Ruina je naše — shazujeme nebezpečné stěny

Vzpomínáte na ruinu za plotem, kterou jsme si loni na podzim jen tak vyhlíželi a poprvé si nahlas řekli „co kdybychom ji odkoupili”? Tak už to není „co kdyby”. Dům se stodolou je náš.

Od nápadu k vlastnictví

Je to důležitý krok. To místo, o kterém jsme zatím jen snili, teď skutečně vlastníme — a s ním i plán, který dává čím dál větší smysl: ruinu zbourat a uvolnit tak ideální pozemek pro náš budoucí dům s garáží.

Jenže od koupě ke zbourání vede ještě pořádný kus cesty. Na demolici potřebujeme povolení a to zatím nemáme. Nemůžeme si prostě přijet a srovnat to se zemí, ať by to sebevíc dávalo smysl.

Co ale udělat můžeme

Papíry papíry, ale bezpečnost nepočká. Některé stěny jsou v takovém stavu, že hrozí samovolným zřícením — a některé stojí přímo u silnice, kde by mohly ohrozit kolemjdoucí i auta. Tohle řešit můžeme a musíme hned.

Takže než přijde razítko, shazujeme aspoň nebezpečné stěny. Na pomoc přijel teleskopický manipulátor Kramer, který dosáhne i tam, kam by se člověk bezpečně nedostal, a horní kusy zdí shazuje řízeně dolů.

Nebezpečná stěna přímo u silnice — okna bez rámů, cihly padají na krajnici. Přesně tohle musí dolů jako první.

Cihlu nevyhazujeme

A teď to hezké: cihly z ruiny nekončí v kontejneru. Jsou to staré, poctivé cihly a my je schováváme pro další použití — na opravy stávajících budov i na nové stavby. Ostatně na fotce si můžete všimnout prvního cihlového sloupku plotu; přesně z takového materiálu postupně rostou naše plotové sloupky. Nic se nevyhodí, všechno se ještě bude hodit.

Nejdřív ale úklid

Než se pustíme do většího bourání, čeká nás jako vždycky to samé: vyčistit. Dům i stodola jsou plné nepořádku, suti a náletů, které roky rostly, kudy se dalo. Než začneme cokoli bourat pořádně, musíme se tím vším nejdřív prokousat a udělat si přístup a přehled. Zní to povědomě? Přesně tak to na statku chodí — na začátku každé etapy je koště, hrábě a pila.