Máme povolení — konečně můžeme stavět
Po dlouhém a náročném řízení je to tady — máme stavební povolení. Cesta k němu byla nekonečná, ale razítko konečně padlo a my můžeme začít stavět dům.
Archiv 25 článků
Po dlouhém a náročném řízení je to tady — máme stavební povolení. Cesta k němu byla nekonečná, ale razítko konečně padlo a my můžeme začít stavět dům.
Léto se blíží a po práci ve vedrech se bude potřeba schladit. Z „dřevěných obrubníků" a zámkové dlažby stavíme dočasnou platformu, na kterou přijde bazén.
Starý CAT už nějakou dobu neslouží a vlastní stroj na pozemku chybí čím dál víc. Na obří pařezy i budoucí výkopy pro dům pořizujeme nový, větší bagr.
Voda je jednou z podmínek pro stavební povolení, tak vrtáme studnu. Jenže z vrtu létal jen suchý jíl — a než přitekla čistá voda, měli jsme hlavu v dlaních.
V zadním rohu pozemku zakládáme malý ovocný sad. Sázet volně do krajiny, kudy táhne zvěř, ale nebyl nejlepší nápad — hned druhý den přišla třešeň o větev.
Postavili jsme si u sousedního domu pergolu — místo, kde trávit čas. Deník stavby po fázích: od vytyčení a patek přes krov a dlažbu až po hotovou střechu.
Vzpomínáte na starý zarostlý rybníček? Rozhodli jsme se ho zahrnout — měl špatnou pozici, byl prorostlý nálety a plný bláta. Traktor ho srovnal se zemí.
Ruinu máme dole a odklizenou. Kontaktovali jsme projektanta a začínáme plánovat nový dům — ještě netušíme, jak dlouhá a byrokratická cesta nás čeká.
Razítko je tu: máme povolení k demolici. Původní ruinu domu se stodolou bouráme celou a odvážíme — a poprvé začínáme myslet na projekt nového domu.
Cihlové sloupky dostávají omítku, mezi ně přijde dřevěná výplň a branka — a plot začíná vypadat hotově. U vjezdu navíc zakládáme kamenný propustek přes příkop.
Prořezáváme se za stodolu a poprvé vidíme, co bylo celou dobu za oponou. Pozemek je velký a rozběhlý — a poprvé mě napadá, že by se sem jednou hodila zvířata.
Po dvou letech čištění je pozemek relativně čistý. Ze starých cihel stavíme plotové sloupky — a na podzim už mají čepice. Oplocení už není luxus, ale nutnost.
Dům se stodolou, který jsme dřív vyhlíželi přes plot, je náš. Než dostaneme povolení ke zbourání, shazujeme aspoň nebezpečné stěny a cihly schováváme.
Pařezy u stodoly musely pryč a okolí srovnat do roviny. Na některé díry po kořenech byl potřeba pořádný stroj — a taky přiznání, že náš bagřík nevydržel.
Jak čistíme pozemek, vynořují se věci, o kterých jsme netušili. Tentokrát starý zarostlý rybníček — spíš jáma na zadržení vody. Ještě uvidíme, co s ním.
Náletů a dřevin je na pozemku pořád hromada. Ale bez toho, abychom se všude dostali, se nedá nic měřit ani plánovat — takže se řeže, pálí a odklízí dál.
Statek se rozrůstá o sousední pozemky a pokračujeme v čištění. A poprvé se za plotem rýsuje místo, kde by jednou mohl stát náš rodinný dům s dvojgaráží.
Plán ze stodoly plníme: zavřeli jsme ji novými vraty, postavili dvousloupový zvedák na auta a betonujeme pod něj základ. Provizorní dílna dostává obrys.
Palety zatravňovací dlažby přivezl valník s hydraulickou rukou. Zatím leží u zámečku — ale je z čeho jednou postavit pořádný příjezd, co zůstane zelený.
Přípojka je hotová: elektroměr na zdi, kabel skrz zeď a rozvaděč uvnitř. Konec věčného tankování elektrocentrály — a hlavně mnohem rychlejší tempo prací.
Malý CAT 303 je náš. Nadešel čas vytrhat staré kořeny, odvézt zbytky náletů a srovnat rozbahněný dvůr do roviny — svépomocí a na vlastní stroj.
Obhlídka stodoly a jasná vize — dílna. Před ní ale stojí tři úkoly: uklidit po bývalé stáji, pořádně zavřít a opravit uhnilé krovy.
Dva kontejnery, kolečko a lopaty. Poprvé se pouštíme do útrob zámečku — a mezi sutí nacházíme šachovnicovou dlažbu i zapomenutou hračku.
Pily, sekery a hory větví. Po jednom dni práce se stalo něco, co jsme nečekali — poprvé jsme pořádně viděli, co jsme to vlastně koupili.
Tři chlapi, jeden bláznivý nápad a starý zámeček utopený v náletech. První pořádná obhlídka čerstvě posekaného pozemku.